Blog

Nejnovější články

Jak žádat o ochrannou známku?

Jak chránit svou obchodní značku

V podnikání je velmi důležité myslet jeho ochranu, zabezpečit, aby vše fungovalo tak, aby firma prospívala, rostl počet zákazníků, zaměstnanci byli spokojení a produktivní. Pokud své podnikání nastavíte na správnou cestu, pak narazíte na to, že konkurence vás bude chtít nejen poznat a učit se od vás, ale v horším případě kopírovat či nějak poškodit.

Existují různé formy ochrany přes množství zákonů, např. v občanském zákoníku ustanovení o nekalé soutěži, zákon o ochraně hospodářské soutěže, nebo další řada zákonů vztahující se k ochraně průmyslového vlastnictví. Ochrana značky/brandu vaší firmy a know-how je v konkurenčním prostředí klíčová a právě k tomu se vztahuje právo průmyslového vlastnictví.

Průmyslovým právem rozumíme ochranu:

  • výsledků technické tvůrčí činnosti (vynálezy, patenty a užitné vzory);
  • předměty průmyslového výtvarnictví (průmyslové vzory);
  • práva na označení (ochranné známky a označení původu);
  • konstrukční schémata polovodičových výrobků (tzv. topografie polovodičových výrobků);
  • a další.

Správu nad právy průmyslového vlastnictví vykonává Úřad průmyslového vlastnictví. Jak vyplývá z výroční zprávy a statistik úřadu vyplývá, že si podnikatelé nechávají nejčastěji registrovat ochrannou známku.

Obchodní značka nebo brand patří označení, kterými se firmy identifikují (sebe, své výrobky nebo služby), a ochranná známka slouží k její ochraně nad rámec platných zákonů. Žádná obchodní známka nemá ochrannou známku automaticky (a někdy se i stává, že za ochrannou známku jsou zapsány názvy, které nelze považovat za obchodní značku/brand). Registrovaná ochranná známka musí být zapsána u Úřadu průmyslového vlastnictví.

Obchodní značky mohou být označeny následujícími symboly:

  • ™ — neregistrovaná obchodní značka, tj., značka používaná k propagaci nebo pro značkové zboží
  • ℠ — neregistrovaná značka služby, tj. značka používaná k propagaci nebo pro značkové služby
  • ® — registrovaná obchodní značka (pod právem ochranné známky)

Vlastník registrované ochranné známky může v případě neoprávněného použití započít právní úkony, ale to může udělat i majitel obchodní značky bez registrace (tam je však jediné omezení v tom, že neregistrovaná obchodní značka je chráněna pouze v té geografické oblasti, kde je známa a používána, nebo tam, kam by pravděpodobně mohla expandovat).

Takže nebojte, vaše podnikání je chráněno i bez registrace, je to však běžné a časté mezi podnikateli pro zabezpečení lepší ochrany a navíc neznamená to velký náklad.

Složitost procesu

Samotný proces žádosti o ochrannou známku je velmi jednoduchý a je dost pravděpodobné, že to zvládnete sami bez pomoci specialisty (např. právníka, se specialisty však šetříte čas). V roce 2013 bylo podáno celkem 8.975 žádostí o ochrannou známku, z čehož 6.227 bylo zapsáno (tj. 31% neúspěšnost). Jde jen o to pozorně číst a rozmyslet si, do jakých kategorií výrobků a služeb chcete, aby vaše ochrana spadala (můžete se např. podívat, jestli a jak mají ochrannou známku zapsaná vaši konkurenti).

Poplatky

Za počáteční poplatek 5.000,- Kč si můžete zvolit 3 třídy výrobků nebo službeb. Pokud chcete obsadit i další kategorie, pak se platí dodatečný poplatek 500,- Kč. Platnost ochranné známky je 10 let od podání přihlášky (a každých 10 let lze platnost ochranné známky prodlužovat na základě žádosti).

Jak tedy začít?

  1. Nejdříve se podívejte na platné ochranné známky v registrech Úřadu průmyslového vlastnictví - zde (pokud chcete registrovat známku pouze v ČR, pak postačí národní databáze a základní vyhledávání). Zjistěte, jestli je váš zamýšlený název již obsazen a případně i na to, jestli a jak mají vaši konkurenti zapsanou ochrannou známku (resp. do jakých tříd výrobků a služeb ji mají zatřízenou, jestli jde o ochrannou známku slovní, obrazovou nebo kombinovanou). Obecně je nejjednoduší si zaregistrovat ochrannou známku slovní. Podle odpovědí úřadu se totiž vztahuje pak na jakékoliv vyobrazení (tj. můžete později měnit logo své značky).
  2. Přečtěte si podrobnější informace o procesu ochranných známek - zde.
  3. Potom pro Vás bude nejdůležitější zejména dokument Úvodní list, poučení pro uživatele, všeobecné poznámky, záhlaví tříd a Třídník výrobků a služeb s vysvětlivkami. Pokud máte zájem i o grafické zobrazení ochranné známky, pak se podívejte i na Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek.
  4. Po úvodním prostudování potřebných materiálů se můžete pustit do vyplnění žádosti (buď elektronicky, nebo žádost zašlete poštou na základě formuláře.
  5. Nakonec zaplatíte poplatek a čekáte na rozhodnutí úřadu. Může se stát, že vám úřad pošle dopis s dodatečnými dotazy a žádostí o doplnění.

Celý proces od podání žádosti do zápisu ochranné známky trvá obvykle 6 měsíců. Z naší zkušenosti trvá zhruba 4 měsíce než se připraví výměr pro zatřídění seznamu a než vám dojde slavnostní dopis o zapsání, tak připočítejte ještě další 3 měsíce, i když vše bylo hned od začátku v pořádku a žádné údaje se nemusely doplňovat).

Doufáme, že vám tento článek pomohl pochopit možnosti ochrany průmyslového vlastnictví z pohledu ochranných známek a pokud se rozhodnete k přihlášce, tak že vám naše rady a postřehy přijdou užitečné.

Jak začít podnikat – efektivně, rychle a správně

Kroky úspěšného podnikatele

Nebudeme tady psát, jak je nutné před tím, než začnete podnikat, mít vizi, tu pak rozpracovat do byznys plánu, dojednat si externí účetní firmu, najmout velkou kancelář, vytvořit grafický firemní manuál a webové stránky od renomované grafické firmy, vytisknout úžasné vizitky, zaměstnat líbivou sekretářku (či případně velký tým) a čekat, až zazvoní první telefon… Tohle by bylo celé špatně. Na podnikání se víceméně nedá dopředu dobře připravit. Určitě nejdůležitější je vědomí, že v době, kdy se rozhodujete o zahájení podnikání po vás někdo něco požaduje (službu nebo produkt) a čekáte, že stejnou potřebu bude mít v nejbližší době mnoho dalších lidí… Nejdříve mějte klienty, poskytněte první produkty, které upravíte podle zpětné reakce, pak teprve organizujte firmu.

Existuje spousta lidí, kteří mají v sobě výjimečného podnikatelského ducha, do podnikání se vrhají bezhlavě, veškeré věci se učí za pochodu a třešničky na dort (jako lepší kanceláře, pokud nějaké, pořádnou firemní grafiku, zorganizovaný provoz atd.) přidávají až s rostoucí velikostí firmy. A tak by to mělo být.

Výhodou dnešní doby je, že můžete ve svých podnikatelských začátcích využít spoustu nástrojů (víceméně zdarma - ať už se jedná o organizaci práce, fakturaci, komunikaci, prezentaci, atd.), které vám podnikání usnadní. V první řadě jsou to především informace. Důležité je však umět hledat ty správné informace, dát je do souvislostí a vytvořit z nich závěry relevantní pro vaše podnikání.

V následujícím textu vám přiblížíme naše praktické zkušenosti s podnikáním a poradíme vám, nad čím se zamyslet a na co si dát pozor, když uvádíte svou firmu v život.

1. Forma podnikání a druhy oprávnění

Na začátku je časté, jednodušší a nejlevnější začít podnikat jako fyzická osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Později se podle vývoje vašeho podnikání můžete rozhodnout tuto formu podnikání na základě výhodnosti změnit na společnost s ručením omezeným, akciovou společnost, družstvo, sdružení, atd.

Podle toho, jakou činností se chcete zabývat, zvolíte druh živnostenského oprávnění (ať již volíte podnikání na fyzickou osobu nebo prostřednictvím obchodní korporace). Můžete provádět:

  • živnosti řemeslné (např. zednictví, truhlářství, malířství, hostinská činnost, pekařství, kosmetika, více o  těchto živnostech zde);
  • živnosti vázané (např. geologické práce, oční optika, stavebnictví, nakládání s odpady, obchod se zvířaty, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů, oceňování majetku, psychologické poradenství, masérství, provozování solárií, více o těchto živnostech zde);
  • živnosti koncesované (např. výroba alkoholu, výbušnin, výroba tepla, autodoprava, provozování cestovní kanceláře, ostraha, pohřební služby, více o těchto živnostech zde);
  • živnosti volné (ostatní obchod a výroba, více o těchto živnostech zde).

Živnostenské oprávnění nepotřebujete:

  • k pronájmu nemovitého majetku;
  • k provozování zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství musíte mít povolení od obce (živnostenské oprávnění se nevyžaduje, podnikáte na základě zákona o zemědělství - bude z vás zemědělský podnikatel, více informací najdete zde);
  • k vykonávání jiného podnikání podle zvláštních předpisů – činnost fyzických osob, např.: lékařů, lékárníků, veterinárních lékařů, advokátů, notářů, patentových zástupců, exekutorů, znalců a tlumočníků, auditorů a daňových poradců, zeměměřičských inženýrů, architektů a inženýrů v investiční výstavbě, kteří vykonávají svou činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, atd. (více §3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání)

V zásadě zajdete na nejbližší živnostenský úřad a vyplníte jednotný registrační formulář - ten umožňuje ohlásit živnost (nebo jiné podnikání bez živnosti), přihlásit se na finanční úřad (k placení daně z příjmů, nebo i DPH, silniční daně, nemocenskému pojištění a daně z nemovitosti), zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Potřebujete k tomu občanský průkaz (a doklad o vzdělání a praxi, pokud ohlašujete živnost vázanou nebo řemeslnou) a za správní poplatek zaplatíte 1000 Kč. Většinou vám úředníci pomohou s vyplněním formuláře a poradí, jaký druh živnosti zvolit. Zhruba do týdne vám bude vyhotoven výpis ze živnostenského rejstříku a dostanete své vlastní IČ - tzv. identifikační číslo, které slouží k identifikaci s úřady a musí být uvedeno na daňových dokladech.

2. Sociální a zdravotní pojištění, daně a měsíční platby

Vyplněním jednotného registračního formuláře jste o sobě dali vědět úřadům a je nutné od doby zahájení podnikání platit daně a pojištění. Pokud budete podnikat jako OSVČ na hlavní činnost (nejste souběžně zaměstnání na hlavní pracovní poměr), pak budete od počátku muset platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění (na vedlejší činnost pak postačí po uzavření příslušného roku a po podání daňového přiznání na konci kalendářního roku).

Sociální pojištění zahrnuje důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platíte jako OSVČ povinně, nemocenské pojištění je dobrovolné. Celkem za rok 2014 je aktuální povinná část 29,2 % z vyměřovacího základu, kterým je 50% ze zisku.

Při zahájení podnikání je výše zálohy vyměřena správou sociálního zabezpečení. Nejnižší možná platba zálohy pro rok 2014 činí u sociálního pojištění 1.894,- Kč u hlavní činnosti, u vedlejší činnosti to je 758,- Kč. Platbu musíte provést v termínu mezi 1. a 20. dnem následujícím po měsíci, kdy byla činnost vykonávána.

Pojistné pro zdravotní pojištění OSVČ pro rok 2014 je 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je 50% ze zisku. Nejnižší záloha zdravotního pojištění pro rok 2014 činí 1 752,- Kč a platíte ji, když podnikáte na hlavní činnost, u své zdravotní pojišťovny (podle svého výběru). Platbu musíte provést mezi 1. dnem daného měsíce a 8. dnem následujícího měsíce. Při vedlejší činnosti zálohy neplatíte.

Pokud se zaregistrujete jako plátci DPH, vedete také evidenci podle zákona o DPH a měsíčně podáváte daňové přiznání (platí od 1.1.2014, někteří plátci registrovaní dříve mohou čtvrtletně). V případě nedoplatku musíte uhradit daň k termínu podání daňového přiznání, tj. do 25. dne následujícího měsíce.

Jestliže používáte při podnikání motorové vozidlo, musíte platit čtvrtletně zálohy na silniční daň.

3. Účetnictví a vyúčtování na konci roku

Během roku si schovávejte doklady. Na konci roku jako OSVČ pro účely výpočtu daně z příjmů sestavíte:

  • buď daňovou evidenci (na základě všech dokladů - vydaných i přijatých);
  • nebo evidenci příjmů, budete-li uplatňovat paušální výdaje (stačí schovávat příjmové doklady a vydané faktury).

Více o uplatňování jednotlivých metod se dozvíte v našem článku - Účetnictví, daňová evidence nebo paušální výdaje?

Jestliže jste během předchozího roku používali pro podnikání motorové vozidlo, musíte do 31. ledna následujícího roku podat daňové přiznání k silniční dani.

Po skončení kalendářního roku musíte podat na finanční úřad daňové přiznání a zaplatit daň z příjmu fyzických osob do konce března následujícího roku. Pokud vám vyjde poslední známá daňová povinnost vyšší než 30 000 Kč, musíte v následujícím zdaňovacím období platit zálohy na daň z příjmů.

Pokud váš obrat podle zákona o DPH přesáhl za předcházející účetní období 25 miliónů Kč, povedete následující rok povinně účetnictví.

Do konce dubna musíte na správu sociálního zabezpečení (resp. zdravotní pojišťovnu) podat Přehled o příjmech a výdajích, nedoplatek uhradit, přeplatek vám správa sociálního zabezpečení (resp. zdravotní pojišťovna) na žádost vrátí.

Tímto jsme shrnuli základní požadavky pro všechny začínající podnikatele - můžete však narazit i na další oblasti, nad kterými byste se chtěli nebo měli zamyslet. O tom se však dozvíte více v dalších příspěvcích.

Zřízení provozovny

Zaměstnání zaměstnance

Jak si správně podat žádost o ochrannou známku

 

Účetnictví, daňová evidence nebo paušální výdaje?

Podnikáte jako fyzická osoba – vyplatí se Vám vést účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatnit paušální výdaje?

Účetnictví nebo jiné formy evidence podnikatelské činnosti vznikly z praktické potřeby obchodníků, řemeslníků a dalších podnikatelů, aby znali stav, vývoj a složení svého majetku, zda a z jakých činností vydělávají, kolik dluží svým dodavatelů a kolik naopak jim dluží odběratelé. Podnikající fyzické osoby nemají automatickou povinnost vést účetnictví na rozdíl od jiných obchodních korporací (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., družstvo), pokud:

  • nepřekročí obrat 25 mil. Kč za předcházející rok (v tomto roce se stávají účetní jednotkou a následující rok musí začít vést účetnictví);
  • pokud nejsou jako fyzická osoba vedená v obchodním rejstříku – fyzická osoba se musí do obchodního rejstříku zapsat v případě, že výše jejích příjmů či výnosů dosáhla či přesáhla dvě po sobě jdoucí účetní období v průměru částku 120 mil. Kč, nebo provozuje živnost průmyslovým způsobem (ihned od okamžiku zápisu v obchodním rejstříku se musí začít vést účetnictví);
  • pokud se pro to dobrovolně nerozhodnou.

Pokud tyto podmínky nesplňujete, pak pro výpočet daně z příjmů můžete tedy místo účetnictví:

Na úvod je třeba říct hlavní podstatu vedení účetnictví – jde o zaznamenávání nákladů a výnosů (majetku a závazků), nikoliv příjmů a výdajů jako u vedení daňové evidence, nebo pouze příjmů jako u uplatňování paušálních výdajů. Jaký je v tom tedy rozdíl?

Příjmy – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení

Výdaje – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení

Výnosy – výkony vyjádřené v Kč, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu

Náklady – spotřeba hospodářských prostředků, cizích výkonů nebo práce pracovníků podniku, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu

Vedení účetnictví (podvojné účetnictví)

Vedení účetnictví se řídí zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) a podává komplexnější pohled na hospodaření podniku a dává veškeré činnosti do časové souvislosti (poskytli jste službu minulý rok, pak je výnosem minulého roku, i když jste za ní dostali zaplaceno tento rok, v tomto roce je tedy příjmem).

Teď Vás možná napadá otázka, jak je to s daněmi? Budu platit daň z příjmů ze svých výnosů nebo z příjmů? Odpovědí je, že to právě závisí na tom, jestli vedete účetnictví nebo daňovou evidenci (resp. uplatňujete paušální výdaje).

Pokud totiž vedete účetnictví (tzn., že jste účetní jednotkou), pak se daň z příjmů vypočítává podle vašeho výsledku hospodaření, tj. rozdílem mezi Vašimi výnosy a náklady. Tento rozdíl se pak ještě dále upravuje o další položky (od výsledku hospodaření si například ještě můžete odečíst ztrátu z minulých let, podrobnosti o dalších snižujících nebo zvyšujících položkách základu daně jsou upraveny v § 23 odst. 3 zákona o dani z příjmů). Pokud máte ztrátu, pak neplatíte nic (a její výši si můžete odečíst od případného zisku v budoucnu). Pokud vykážete zisk, pak zaplatíte daň z příjmů ve výši 19%.

Daňová evidence

Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o:

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a dluzích.

Daňová evidence je jednoduší na zpracování než vedení účetnictví.

Paušální výdaje

Při uplatňování paušálních výdajů jako % z příjmů evidujete pouze své příjmy a pohledávky. Jestliže neuplatníte výdaje prokazatelně vynaložené, můžete uplatnit:

a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a ze živností řemeslných,

b) 60 % z příjmů z živnostenského podnikání (s výjimkou živností řemeslných) – živnosti volné, vázané nebo koncesované – jedná se např. o velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, reklamní činnost a marketing, fotografické služby i služby poskytované pro zemědělství a lesnictví,

c) 40 % z příjmů z jiného podnikání, anebo z příjmů z jiné samostatné činnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč – jde o příjmy podle zvláštních právních předpisů, např. lékaři, advokáti, daňoví poradci, činnost na základě autorského zákona, nezávislého povolání, tlumočníka, znalce, insolventního správce,

d) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Ve své podstatě však nemusí platit, že by daňová evidence byla náročnější než uplatnění paušálů. Máte-li příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pro které platí různá procenta výdajů, evidujete je zvlášť. V daňovém přiznání je tabulka, do které rozepíšete příjmy podle druhu činnosti a uplatníte si k nim příslušné procento výdajů.

Představte si, že jste např. rodinná farma, na které zemědělsky hospodaříte, poskytujete i ubytovací služby pro turisty a zároveň prodáváte své výrobky ve vlastním obchodě. Na konci roku si spočítáte, že pro zemědělskou výrobu a ubytovací služby by se Vám vyplatilo uplatnění paušálu, pro maloobchod skutečné výdaje (čili daňová evidence). Bohužel to nejde kombinovat a musíte se rozhodnout pro jeden způsob uplatnění výdajů, a to buď výdaje skutečné (evidované v účetnictví nebo daňové evidenci), nebo paušální pro všechny druhy příjmů. Buď paušál na všechno, nebo na nic (výjimkou jsou příjmy z pronájmu, které kombinovat lze).

 Příklady z praxe – kdy se vyplatí vedení účetnictví, daňová evidence nebo paušální výdaje?

Podnikatelé – fyzické osoby – si často vedou evidenci svých příjmů (výnosů), výdajů (nákladů), pohledávek a závazků a po skončení účetního období si vyhodnocují, která možnost pro výpočet daně z příjmů se jim vyplatí.

Z daňového pohledu nemusí být rozdíl ve vedení účetnictví a daňové evidence tak zásadní. Museli byste např. maximum svých služeb poskytovat před koncem roku a dostávat za ně zaplaceno v roce příštím. Pokud byste vedli účetnictví, pak byste museli platit daň z příjmů již v roce poskytnutí služby a ne až za rok, kdy Vám bylo zaplaceno. Kdybyste takto své služby poskytovali každý rok, pak by to tolik vadit nemuselo, ale určitě by se Vám z ekonomického pohledu vyplatila spíš daňová evidence. Vedení účetnictví a daňové evidence se liší spíše v náročnosti na zpracování. Pokud již jednou vedete podvojné účetnictví, můžete přejít zpět na daňovou evidenci až po pěti letech, ve kterých máte obrat pod 25 milionů.

Mezi nejčastější osoby, které uplatňují paušální výdaje, patří účetní, grafici, překladatelé, marketingoví konzultanti, programátoři, finanční a jiní poradci, lidé na volné noze poskytující různé služby atd. Zjednodušeně nejvíce ti, kteří na živnostenský list poskytují své služby více firmám, které by jinak mohli dělat pro jednu firmu jako zaměstnanec (je to fakt dnešní doby s určitými pravděpodobně výhodnějšími daňovými dopady v současnosti, jak pro firmu, tak živnostníka, ale také s určitým nevýhodným postavením v budoucnosti). Velmi často totiž při své činnosti nemají dostatek výdajů, které by uplatnili a tak jsou paušální výdaje pro ně výhodnější (stačí jim počítač, občas kancelář a vlastní rozum).

Ve všech případech při přecházení z jednoho způsobu na druhý platí, že musíte určitým způsobem upravit své minulé výsledky hospodaření. Ale o tom někdy příště.