Účetnictví, daňová evidence nebo paušální výdaje?

Podnikáte jako fyzická osoba – vyplatí se Vám vést účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatnit paušální výdaje?

Účetnictví nebo jiné formy evidence podnikatelské činnosti vznikly z praktické potřeby obchodníků, řemeslníků a dalších podnikatelů, aby znali stav, vývoj a složení svého majetku, zda a z jakých činností vydělávají, kolik dluží svým dodavatelů a kolik naopak jim dluží odběratelé. Podnikající fyzické osoby nemají automatickou povinnost vést účetnictví na rozdíl od jiných obchodních korporací (v.o.s., k.s., s.r.o., a.s., družstvo), pokud:

  • nepřekročí obrat 25 mil. Kč za předcházející rok (v tomto roce se stávají účetní jednotkou a následující rok musí začít vést účetnictví);
  • pokud nejsou jako fyzická osoba vedená v obchodním rejstříku – fyzická osoba se musí do obchodního rejstříku zapsat v případě, že výše jejích příjmů či výnosů dosáhla či přesáhla dvě po sobě jdoucí účetní období v průměru částku 120 mil. Kč, nebo provozuje živnost průmyslovým způsobem (ihned od okamžiku zápisu v obchodním rejstříku se musí začít vést účetnictví);
  • pokud se pro to dobrovolně nerozhodnou.

Pokud tyto podmínky nesplňujete, pak pro výpočet daně z příjmů můžete tedy místo účetnictví:

Na úvod je třeba říct hlavní podstatu vedení účetnictví – jde o zaznamenávání nákladů a výnosů (majetku a závazků), nikoliv příjmů a výdajů jako u vedení daňové evidence, nebo pouze příjmů jako u uplatňování paušálních výdajů. Jaký je v tom tedy rozdíl?

Příjmy – přijaté peníze v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení

Výdaje – úbytek peněz v pokladně nebo na bankovním účtu, rozhodující je okamžik zaplacení

Výnosy – výkony vyjádřené v Kč, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu

Náklady – spotřeba hospodářských prostředků, cizích výkonů nebo práce pracovníků podniku, není rozhodující okamžik zaplacení, ale okamžik provedení výkonu

Vedení účetnictví (podvojné účetnictví)

Vedení účetnictví se řídí zákonem o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů) a podává komplexnější pohled na hospodaření podniku a dává veškeré činnosti do časové souvislosti (poskytli jste službu minulý rok, pak je výnosem minulého roku, i když jste za ní dostali zaplaceno tento rok, v tomto roce je tedy příjmem).

Teď Vás možná napadá otázka, jak je to s daněmi? Budu platit daň z příjmů ze svých výnosů nebo z příjmů? Odpovědí je, že to právě závisí na tom, jestli vedete účetnictví nebo daňovou evidenci (resp. uplatňujete paušální výdaje).

Pokud totiž vedete účetnictví (tzn., že jste účetní jednotkou), pak se daň z příjmů vypočítává podle vašeho výsledku hospodaření, tj. rozdílem mezi Vašimi výnosy a náklady. Tento rozdíl se pak ještě dále upravuje o další položky (od výsledku hospodaření si například ještě můžete odečíst ztrátu z minulých let, podrobnosti o dalších snižujících nebo zvyšujících položkách základu daně jsou upraveny v § 23 odst. 3 zákona o dani z příjmů). Pokud máte ztrátu, pak neplatíte nic (a její výši si můžete odečíst od případného zisku v budoucnu). Pokud vykážete zisk, pak zaplatíte daň z příjmů ve výši 19%.

Daňová evidence

Daňovou evidencí se pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o:

a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

b) majetku a dluzích.

Daňová evidence je jednoduší na zpracování než vedení účetnictví.

Paušální výdaje

Při uplatňování paušálních výdajů jako % z příjmů evidujete pouze své příjmy a pohledávky. Jestliže neuplatníte výdaje prokazatelně vynaložené, můžete uplatnit:

a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a ze živností řemeslných,

b) 60 % z příjmů z živnostenského podnikání (s výjimkou živností řemeslných) – živnosti volné, vázané nebo koncesované – jedná se např. o velkoobchod a maloobchod, ubytovací služby, reklamní činnost a marketing, fotografické služby i služby poskytované pro zemědělství a lesnictví,

c) 40 % z příjmů z jiného podnikání, anebo z příjmů z jiné samostatné činnosti; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč – jde o příjmy podle zvláštních právních předpisů, např. lékaři, advokáti, daňoví poradci, činnost na základě autorského zákona, nezávislého povolání, tlumočníka, znalce, insolventního správce,

d) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Ve své podstatě však nemusí platit, že by daňová evidence byla náročnější než uplatnění paušálů. Máte-li příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pro které platí různá procenta výdajů, evidujete je zvlášť. V daňovém přiznání je tabulka, do které rozepíšete příjmy podle druhu činnosti a uplatníte si k nim příslušné procento výdajů.

Představte si, že jste např. rodinná farma, na které zemědělsky hospodaříte, poskytujete i ubytovací služby pro turisty a zároveň prodáváte své výrobky ve vlastním obchodě. Na konci roku si spočítáte, že pro zemědělskou výrobu a ubytovací služby by se Vám vyplatilo uplatnění paušálu, pro maloobchod skutečné výdaje (čili daňová evidence). Bohužel to nejde kombinovat a musíte se rozhodnout pro jeden způsob uplatnění výdajů, a to buď výdaje skutečné (evidované v účetnictví nebo daňové evidenci), nebo paušální pro všechny druhy příjmů. Buď paušál na všechno, nebo na nic (výjimkou jsou příjmy z pronájmu, které kombinovat lze).

 Příklady z praxe – kdy se vyplatí vedení účetnictví, daňová evidence nebo paušální výdaje?

Podnikatelé – fyzické osoby – si často vedou evidenci svých příjmů (výnosů), výdajů (nákladů), pohledávek a závazků a po skončení účetního období si vyhodnocují, která možnost pro výpočet daně z příjmů se jim vyplatí.

Z daňového pohledu nemusí být rozdíl ve vedení účetnictví a daňové evidence tak zásadní. Museli byste např. maximum svých služeb poskytovat před koncem roku a dostávat za ně zaplaceno v roce příštím. Pokud byste vedli účetnictví, pak byste museli platit daň z příjmů již v roce poskytnutí služby a ne až za rok, kdy Vám bylo zaplaceno. Kdybyste takto své služby poskytovali každý rok, pak by to tolik vadit nemuselo, ale určitě by se Vám z ekonomického pohledu vyplatila spíš daňová evidence. Vedení účetnictví a daňové evidence se liší spíše v náročnosti na zpracování. Pokud již jednou vedete podvojné účetnictví, můžete přejít zpět na daňovou evidenci až po pěti letech, ve kterých máte obrat pod 25 milionů.

Mezi nejčastější osoby, které uplatňují paušální výdaje, patří účetní, grafici, překladatelé, marketingoví konzultanti, programátoři, finanční a jiní poradci, lidé na volné noze poskytující různé služby atd. Zjednodušeně nejvíce ti, kteří na živnostenský list poskytují své služby více firmám, které by jinak mohli dělat pro jednu firmu jako zaměstnanec (je to fakt dnešní doby s určitými pravděpodobně výhodnějšími daňovými dopady v současnosti, jak pro firmu, tak živnostníka, ale také s určitým nevýhodným postavením v budoucnosti). Velmi často totiž při své činnosti nemají dostatek výdajů, které by uplatnili a tak jsou paušální výdaje pro ně výhodnější (stačí jim počítač, občas kancelář a vlastní rozum).

Ve všech případech při přecházení z jednoho způsobu na druhý platí, že musíte určitým způsobem upravit své minulé výsledky hospodaření. Ale o tom někdy příště.